Rozhovor s Ma-cuem

Jednoho dne řekl laik Ma-cuovi: „Člověk odhalené původní přirozenosti vás žádá, abyste vzhlédl vzhůru.“

Ma-cu se podíval přímo dolů.

Laik prohlásil: „Hraješ obdivuhodně na bezestrunný čchin.“

Ma-cu pohlédl přímo vzhůru.

Laik se hluboce uklonil a Ma-cu se vrátil do své komnaty.

„Právě teď to celý zpackal, protože chtěl být vtipný,“ řekl si posléze laik.

Rozhovor s Jüe-šanem

Když se laik chystal opustit Jüe-šana, mistr poslal deset svých žáků, aby ho vyprovodili až k bráně. Když k ní přišli, laik ukázal na sníh, který padal z oblohy, a řekl: „Nádherný sníh! Vločka po vločce nedopadá na jediný kus země.“

„A kam tedy dopadají?“ zeptal se následovník učení čchanu Čchuan.

Laik ho pleskl.

„Nebuďte tak hrubý,“ postěžoval si Čchuan.

„Jak se můžeš považovat za následovníka čchanu!“ vykřikl laik. „Starý Jama, tě nepropustí.“

„A co vás?“ zeptal se Čchuan.

Laik ho opět pleskl a řekl: „Tvůj zrak je zrakem slepce; tvoje ústa jsou ústy němého.“

Laikovo setkání s pastevcem

Jednoho dne zahlédl laik pastevce a zeptal se ho: „Kam vede tato cesta?“

„Nevím nic ani o této cestě,“ odpověděl pastevec.

„Ty jeden hlídači dobytka!“ zvolal laik.

„Ty zvíře!“ oplatil mu pastevec.

„Kolik je teď hodin? “ zeptal se laik.

„Tak akorát na pěstování rýže,“ odpověděl pastevec.

Laik se od srdce zasmál.